Míčové hry

Bago

Boj o získání míče v kruhu - procvičují se přihrávky házením, správné chytání a ruční zpracování míče, klamné pohyby při přihrávkách. Hráči jsou rozmístěni po obvodu velkého kruhu, rozestupy mezi nimi jsou větší než na upažení. Uprostřed kruhu se volně pohybuje určený hráč (bago). Hráči na obvodu si navzájem různým způsobem přihrávají (házením). Přihrávat mohou sousedním hráčům vpravo i vlevo případně přes kruh, kterémukoliv spoluhráči. Úkolem středního, v kruhu se pohybujícího hráče, je získat míč a to zachycením přihrávky nebo i v případě nesprávného chycení - zpracování míče (např. když míč vypadne hráči z rukou, odskočí atd.). K získání míče stačí střednímu hráči pouze dotyk. Podaří-li se mu to, vystřídá jej a do středu nastupuje ten hráč, jehož přihrávku zachytil, od kterého získal míč. Při větším počtu hráčů se hraje se dvěma středníky, případně i se dvěma míči. Hraje se na čas - např. na 5 minut. Vítězem - nejlepším - je ten, kdo byl nejméněkrát, resp. nejkratší dobu středníkem. Při dobré technice podávání je úloha jediného středníka velmi nesnadná a pohybově náročná. Méně obratní jednotlivci se proto v úměrném čase vystřídají, i když míč nezískají. Jejich úkol se také usnadní přidáním druhého středníka.

Běh za míčem

Dvě družstva se postaví do zástupů za startovní čáru. První z obou zástupů hodí míček co nejdále do louky. V tom okamžiku vybíhají druzí ze zástupů. Druhý ze skupiny A běží pro míček skupiny B a opačně. Kdo se dřív vrátí ke startovní čáře s míčkem soupeře, získává bod pro svou skupinu. Pak házejí třetí, běží čtvrtí atd. Hra trvá tak dlouho, dokud se všichni nevystřídají v házení i v běhu. Vyhrává skupina s vyšším počtem bodů.

Boj o míč

Hrají dvě družstva o stejném počtu hráčů. Je nutné, aby jedno z družstev bylo nějak viditelně označeno, aby jeho členové i na dálku poznali. Na povel rozhodčího se hráči obou družstev rozeběhnou volně po hřišti a na další povel zůstanou stát. První družstvo dostane míč a na povel si ho začne přihrávat. Členové druhého družstva se snaží míč v letu chytit. Podaří-li se to některému z nich, přiklepne míč na zem a hlásí jeden bod, který rozhodčí zapíše. S míčem se nesmí běhat, ale vždy při započítávání bodu si mohou hráči měnit místa. Hraje se na předem určený počet kol a vítězí družstvo, které získá víc bodů.

Dobývání hradu

Na louce vyznačte kruh o průměru asi 25m. Uprostřed kruhu postavte pyramidu z dřevěných špalků. Vně kruhu jsou dobyvatelé hradu, jejichž úkolem je přesně mířenými ranami kruh zbořit. V kruhu jsou obránci, kteří hrad brání svým tělem, nohama a hlavou (nikoli rukama). Dobyvatelé mají k dispozici 10 výstřelů. Jako jeden spotřebovaný výstřel se počítá, podaří-li se obráncům udržet míč v kruhu. Vítězí to družstvo, jemuž se podařilo hrad více poškodit.

Dostihy míčů

Hráči stojí ve dvou řadách na 3-5 kroků proti sobě. První z každé řady mají míč. Na dané znamení hodí 1. hráč řady A míč 2. hráči řady B, ten hází 3. hráči řady A,... Současně začne házet 1. hráč řady B a to 2. hráči řady A,... Jakmile dojdou míče na konec řady jdou touže cestou zase zpět prvním hráčům. Tak musí míče proběhnout uličkou desetkrát tam a zpět.

Dudek

Na vyvýšeném místě se postaví dudek (míč, špalek) a asi 15 m od dudka se vyznačí necelý půlkruh pro hráče. Vylosuje se hráč, který má stavět dudka. Nemá hůl ani místo mezi ostatními. Hráči se střídají. Nejprve zvolají "pozor" (pokud tak neučiní, stanou se hlídačem) a následně hází ze svých pozic na dudka a snaží se jej odrazit co nejdál. Srazí-li nějaký hráč dudka, zavolá "stát" a všichni si běží pro hůl. Hlídač, který dudka postavil může zaujmout kterékoli uvolněné místo. Kdo své místo nenajde, odevzdá hůl a stává se hlídačem. Kdo dudka nesrazí, čeká až se to podaří jinému.

Faustball

Tato hra se hraje volejbalovým míčem 2 x 15 minut na hřišti o rozměrech cca 20 x 50 metrů. Obdélník hřiště je rozdělen na dvě stejné poloviny provazem ve výšce cca 2 metry. Ve vzdálenosti 3 metry od střední čáry jsou vyznačeny na obou polích čáry podání. Každé družstvo má 5 hráčů: 3 v předním a 2 v zadním hracím poli. Hra se zahajuje podáním z kteréhokoliv místa za podávací čárou, přičemž jedna noha hráče musí zůstat na zemi. Míč se odbíjí po nadhozu anebo z ruky. Soupeř má pak pro vrácení maximálně tři údery, avšak každý úder musí provést jiný hráč. Míč je možné hrát přímo ze vzduchu, anebo až po prvním odrazu od země. Odráží se pouze jednou rukou, sevřenou v pěst a přitisknutým palcem. Taktika hry je podobná jako při volejbalu. Prvním úderem se míč zpracovává, druhým se připravuje útok a třetím se útočí. Každá chyba se počítá jako bod. Podává vždy to družstvo, které se dopustilo chyby. V průběhu hrací doby se dosahuje průměrně 50 - 60 bodů. Při nerozhodném výsledku se nastavuje 2x5 minut. Není-li ani potom rozhodnuto, musí se hra opakovat.

Fotbal na jednu bránu

Hraje se na jedné polovině normálního hřiště a na jednu bránu. Jedno družstvo má za úkol bránit a druhé dát co nejrychleji gól. Když jde míč do autu, čas se stopuje. Vyhrává to družstvo, kterému se podaří dát gól rychleji.

Fotbal rukama

Hra se hraje na zmenšeném fotbalovém hřišti a je to vlastně obrácený fotbal. Míče se smí hráči dotýkat pouze rukama a to tak, že jej nesmí mít v obou rukou najednou. Dotyk míče nohy se posuzuje jako v normálním fotbale ruka. Míč je dovoleno odbíjet i ve vzduchu ve stylu volejbalu. Pozn. Rozhodčí by měl dávat velký pozor na to, zda byla noha úmyslná, nebo nechtěná.

Házená

Dodržují se všechna hlavní pravidla házené, to znamená, že povoleny jsou pouze 3 kroky s míčem v rukou, při postupu vpřed může jednotlivec driblovat (odrážet míč od země), hráč smí držet míč pouze 3 sekundy, zasahovat míč nohou smí pouze brankář. Góly se hází. Doba hry je zpravidla 2x10-15 minut.

Házená do terče

Na hřišti vymezíme na obě strany 3 m, a doprostřed takto vzniklého pásu položíme míč. Úkolem každého družstva je strefováním se do míče uvést jej do pohybu a takto jej dokutálet za hranici k soupeřovi. Komu se to podaří, vyhrál.

Házená o postup

Dvě řady hráčů stojí 50 kroků od sebe, čelem k sobě. Hráči skupiny A se snaží hodit míčem co nejdále za řadu B. Hráč z řady B hází míč z místa, kam dopadl, zpět řadě A. Tak se snaží jedna řada druhou zatlačit co nejdál dozadu. Hází vždy ten, u nějž míč dopadl, který se ho dotknul či ten, kdo jej chytí. Chytne-li hráč míč přímo ze vzduchu, může se posunout o 3 kroky vpřed.

Házená přes motouz

Vyznačte hřiště 15 - 20 m široké a 30 - 40 m dlouhé. Uprostřed takto vzniklého obdélníku je ve výšce 2 m napjat tlustý motouz. Hráči se rozdělí stejnoměrně po celém poli, každé družstvo na jedné straně. Úkolem hráčů je chytit míč a nenechat jej spadnout na zem. Chycený míč pak hodit zpět do nepřátelského pole. Padne-li míč na zem, nepřehodí-li hráč motouz, nestrefí-li se do nepřátelského pole, počítá si druhá strana jeden bod k dobru. Chytat může kterýkoli hráč, kdo chytil, hází nazpět. S míčem se nesmí běhat, při větším počtu kroků si počítá druhá strana bod. Která strana udělal chybu, začíná hru. Chytat se může jakkoli, házet se může jen rukama (nikoliv odbíjet pěstí či jinak).

Házená se šátkem za pasem

Je určeno hřiště se dvěma brankami, kde se hraje normální házená (s míčem se nesmí dělat kroky). Každý hráč si zastrčí šátek zezadu za pas tak, aby alespoň 40cm vyčuhoval ven a volně plandal. Hráč, kterému je vytržen šátek v okamžiku, kdy drží míč, jde na 2 min mimo hru. Byl-li mu šátek vytržen neprávem(v tom okamžiku se míče nedotýkal), hraje se dál. Hra potřebuje rozhodného rozhodčího.

Házení na plechovky

Jedná se o vylepšení klasického hodu na plechovky postavené na sobě. Z plechovek je utvořena trasa tak, aby od plechovky k plechovce bylo "na dostřel". Hráč s může po trase posunout jen tehdy, až si otevře cestu - shodí míčkem plechovku. Potom postupuje na další stanoviště (k místu shozené plechovky) a háže na další.

Hod na branku

Útočné družstvo ostřeluje branku tenisákem a jeho snahou je vyřadit co nejdříve všechny obránce. V obranném družstvu je určen první brankář a pořadí, ve kterém nastupují další členové družstva. Hru začíná brankář tím, že odpálí míček sevřenou dlaní ( jako při volejbalovém podání) co nejdále do pole. Z místa, kam míček dopadne, musí protivník házet na branku. Když dostane brankář gól, vypadává a nastupuje další člen jeho družstva. Chytí-li, pak opět odpaluje. Poslední hráč (kapitán) má čelit třem ranám (odpálením). Za každý úspěšný zákrok si může vyžádat na pomoc "mrtvého" hráče ze svého družstva. Poté, co vypadne kapitán, nastupuje do branky soupeř. Výhodné je hru hodnotit podle počítaných bodů na branku.

Honba za míčem

Hráči utvoří těsný kruh čelem dovnitř. Uvnitř si podávají míč. Jeden hráč je venku a snaží se míče dotknout. Když to udělá, vymění si místo s tím, u nějž se ho dotkl.
(Hráč může být též uvnitř kruhu. Pak si míč házejí.)

Hra gaučů

Upevněte na silnější prut dlouhý provaz. Zatlučte do země kůl tak, aby vyčníval ze země asi metr. Na vrchol kůlu položte malý míček a vyznačte okolo kůlu kruh o poloměru o něco menším, než je délka biče.
Dejte bič do ruky prvnímu "gaučovi" a řekněte mu, aby se švihnutím pokusil srazit míček z kůlu. Vršek kůlu by měl být dost široký, aby míček nespadl při prvním malém otřesu. Počítá se na kolikátý pokus nebo za jak dlouho se míček podařilo hráči srazit.

Hra na středověk

Metami označíme pozice jednotlivých stavů, např. 1 král, 3 - 4 šlechtici, 5 - 8 měšťanů a 10 - 15 sedláků. Hráč, který má míč, zavolá jméno hráče, jemuž chce míč hodit a snaží se jej přihrávat tak, aby určený hráč míč nechytil. Musí jej však hodit přesně, tj. aby míč letěl v úrovni mezi koleny a hlavou chytajícího hráče a maximálně s půlmetrovou odchylkou do strany. Hráč smí házet pouze příslušníkům svého stavu, stavům nižším a příslušníkům bezprostředně vyššího stavu. Tj. sedlák může házet ostatním sedlákům a měšťanům, měšťan navíc i šlechticům a šlechtici a král mohou házet všem. Pokud házející hodí míč nepřesně, musí opustit svou metu a míč si přinést. Stejně tak i chytající hráč, pokud hozený míč nechytne. Takto uvolněná meta smí být obsazena kterýmkoliv jiným hráčem, jehož metu, jakmile ji opustí, může obsadit opět kdokoliv z dalších kariéristů. (Dotýká-li se hráč nějakou částí těla mety, nesmí jej nikdo vytlačit.) Snahou hráčů je získat co nejvyšší postavení, pokud možno metu krále. Původní rozdělení na mety je možno rozlosovat nebo po vysvětlení pravidel a ukázání met hru zahájit hromadným startem účastníků z určité vzdálenosti na hřiště.
Jednotlivé pozice mohou být na hřišti rozloženy do neúplného kruhu, pravého úhlu či hranatého šneka.

Chytač

Dvě družstva o nejméně pěti hráčích stojí proti sobě ve vzdálenosti zhruba pěti metrů. Mezi nimi je chytač, jehož úkolem je chytit míč, který si družstva vzájemně posílají. Mohou míč posílat po straně, mezi sebou, mohou používat různých úskoků a všelijak mást chytače. Ten zase smí odebrat míč hráči, jakmile se mu k tomu naskytne příležitost. Může také sebrat míč v případě, že upadl na zem, nebo jej chytit ve vzduchu. Chytí-li míč, vymění si místo s tím, kdo házel poslední, nebo komu míč odebrat

Chytání míče I.

Hráči stojí ve dvou řadách na 3 kroky do sebe. Nemohou svá místa opustit. Přehazuje se míč (hlavně nepozorným a nešikovným). Kdo nechytí, vypadá ze hry.

Chytání míče II.

Hráči stojí v kruhu a házejí si UFO. Pokud to někdo pokazí (špatně hodí nebo nechytí), jde doprostřed. Pokud to chytí někdo uprostřed, jdou všichni uprostřed zpátky ven a ten kdo to hodil jde doprostřed. Takto je to možné hrát libovolně dlouho.

Chytit míč

Hráči se postaví do kruhu čelem dovnitř a každý si zvolí nějaké písmeno. Hráč, který je v kruhu, zapípá morseovkou nějaké písmeno a zároveň vyhodí míč do vzduchu. Hráč příslušného písmena má míč chytnout. Nechytne-li jej, nastupuje místo prostředního, jinak hra pokračuje dále.

Chyťte zloděje

Hráči stojí ve dvou řadách 10 kroků od sebe, čelem proti sobě. První řada jsou zloději, druhá strážci. Mezi nimi leží kolík (či jiný předmět), který má odnést první zloděj. Současně vyběhl poslední policista, aby jej zatkl. Zatýkací právo má jen tehdy, vlastní-li zloděj kolík (se zahozením kolíku zaniká). Leží-li kolík na zemi, musí se policista zdržovat 2 m od něj. Zloděj ho může odlákat předcvičováním pohybů, které musí policista po něm opakovat. Je-li zloděj chycen, stává se strážníkem, jinak je ze strážníka zloděj.

Indiánský basketbal

Tohle je nejjednodušší kolektivní hra hraná v našem oddíle a ač si o ni děti sami většinou neřeknou, hrají ji s nadšením. Šátky se uvážou na dva stromy pokud možno stejně tlusté asi ve výšce 1.5 metru nebo i výše podle výšky hráčů. Pravidla jsou jednoduchá. Hráči jsou rozděleni do dvou družstev. Každé družstvo má jeden označený strom. Cílem je trefit strom soupeřů míčem v oblasti nad šátkem. Zásah platí kdekoliv po celé výšce kmene. Pravidla vycházejí z pravidel basketbalu, jsou však velmi zjednodušená, pokud se však někdo bude řídit basketovými pravidly, neudělá chybu. Míč se hází, s míčem se nesmí udělat více než přibližně dva kroky. Hrubé zásahy jsou zakázány, následuje trestné střílení. Hraje se v podstatě libovolnou dobu, je vhodné v půlce vystřídat stromy, neboť jen těžko se najdou dva naprosto shodné.

Kdo házel

Mezi dvěma řadami hráčů čelem proti sobě postavených na 20 - 25 kroků od sebe, stojí jiný hráč postavený zády k jedné řadě. Z této řady po něm některý hráč pálí míčem, a trefí-li jej, hádá střední, kdo po něm hodil. Uhodne-li, vymění si s ním místo. Neuhodne-li, obrátí se zády k druhé řadě. Hráči by se měli v házení střídat.

Kopaná

Hraje se většinou na menším hřišti, s menším počtem hráčů (3 až 7) v družstvu. Nejlépe je využít hřiště na házenou, dobře však poslouží i větší rovná louka. Branky jsou vhodné o velikosti 2 x 3 metry (jako na házenou), většinou se však pouze vyznačí z odložených částí oděvu, různých nahodilých předmětů nebo např. stromů. Hraje se bez pravidla o postavení mimo hru (ofsajd), brankáři se mohou střídat, často se hraje i bez nich. Doba trvání zápasu je 2 x 10 - 15 minut.

Kopaná v kole

Hráči stojí v kruhu čelem dovnitř. Každý hráč chrání mezeru pravou a nesmí proto vbíhat do mezery levé, aby nenastala srážka mezi hráči. V tomto postavení se hráči rozdělí na dvě strany, červenou a bílou. Na každém pravém konci půlkruhu se umístí branka (dvě tyče zaražené do země). Brankařem je poslední hráč v řadě mající branku po pravém boku.

Hru počíná prostřední hráč určité strany tak, že položí míč před sebe a kopne jej protější straně a ta jej odkopne zase zpět straně první. Letí-li míč ve výši hlavy, může ho hráč srazit rukou. Pakliže nelze na míč dosáhnout ani ve výskoku, nepočítá se.

Prokopne-li hráč mezeru mezi protihráči +1

Prokopne-li hráč mezeru mezi spoluhráči -2

Proletí-li míč spoluhráčovou brankou +3

Proletí-li míč vlastní brankou -4

Koulení míčku

Jamka je od startu vzdálená 20-30m. Úkolem je dopravit míč golfovým stylem do jamky na co nejmenší počet pokusů.

Kroket

Každý hráč má dřevěnou paličku a svoji barevnou kouli. Když na něho přijde řada, postaví kouli na vzdálenost násady od základního kolíku a udeří do ní paličkou. Proletí-li koule prvou brankou, má hráč právo na další úder, jinak musí čekat, až na něj přijde znovu řada. Hráči se střídají pravidelně. Koule každého hráče musí proletět brankami 1 - 7, dotknout se na druhém konci kolíku a na zpáteční cestě proletět brankami 8 - 14 a zase narazit do výchozího kolíku. Proletí-li koule brankou, má hráč právo na další úder. Proletí-li koule přes dvě branky, má k dobru ještě dva údery. Proletěla-li již hráčova koule brankou a narazila kdekoliv na hřišti do jiné koule, musí hráč zasaženou kouli odpálit. Přiloží si svoji kouli těsně k zasažené, stoupne na ni a udeří do své koule paličkou. Jeho koule, na níž stojí, zůstane na místě a soupeřova odletí. Jinou možností je, že při odpálení svou kouli nepřišlápne a obě se po úderu odkoulejí. Každá koule, která proletí poslední brankou, se stává pirátem a její majitel smí vyrážet koule soupeřů. Při dvouhře toto pravidlo neplatí. Paličku lze zhotovit ze 70 - 95 cm dlouhé násady, na kterou nasadíme úzké, asi 15 cm dlouhé polínko. Branky jsou ze silného drátu, široké 20 cm a nad zem musí vyčnívat 27 cm.

Kuželky

Na zemi vyznačíme devět kruhů (asi 1 m v průměru), do nichž si stoupnou hráči jednoho družstva (kuželky). Hráči druhého družstva ze 6 metrů koulí míč. Kuželky, protože jsou živé, mohou vyskočit, točit se na místě a dělat vše ostatní, aby nebyly trefeny. Pokud se však dotknou míče nebo šlápnou mimo svůj kruh, jsou poražené.

 Lagory

Nakreslíme dva soustředěné kruhy, jeden o průměru 2 - 3 m a druhý 5 - 6 m. Obránci stojí na obvodu prvního, v jehož středu je věžička ze sedmi kamenů. Útočníci jsou na obvodu druhého kruhu, přihrávají si míč a střílí na věžičku. Když se trefí, rozutečou se a obránci se snaží některého zasáhnout. Povede-li se jim to, končí první kolo a vymění se úlohy. Netrefí-li se, seberou míč, přičemž útočníci postaví věžičku. Když stavbu dokončí, zařvou: "LAGORY" a mají bod. Věžičku lze stavět na pokračování. Pokud útočníci nestihnou dostavět věžičku, rozprchnou se a obránci opět pálí (vždy jen z obvodu kruhu). Když nikoho nezasáhnou, jeden z nich doběhne pro míč a hodí ho spoluhráčům (ti stojí na obvodu kruhu). Výměna úloh je podmíněna jen zásahem útočníka.

Luňák

Vyznačte hřiště 20 x 10 m, uprostřed s kruhem o průměru asi 4m, který bude představovat hnízdo (třeba prohloubit). Hráči tvoří dvě strany, stranu bílých a červených. Postaví se v řadách na užší stranu hřiště, čelem k sobě. Každá strana si zvolí náčelníka. Náčelníci na dané znamení zvolají "luňák letí" a vrhnou míč (luňáka) do výše, aby dopadl do hnízda. Jakmile míč dopadl, zvolají náčelníci na jednoho svého hráče. Ten po jedné noze skáče pro míč své strany. Jakmile zvedne luňáka své strany, vrhá se na luňáka strany druhé (nebyl-li tento luňák již v rukou zmíněné protější strany). S luňákem (či luňáky) může již hráč běžet po obou nohou.

Družstvo ztrácí jeden bod, pakliže

- náčelník vyhodí míč dříve

- míč nedopadne do hnízda

- hráč během skákání po jedné noze si stoupne na obě, či si nohy vymění (náčelník ovšem potom může vyslat dalšího hráče, aby zachránil situaci)

Družstvo ztrácí dva body, jestliže se hráč dotkne cizího luňáka před svým. Družstvo získává jeden bod, získalo-li jen svého luňáka a čtyři body, získalo-li i luňáka cizího.

Malé ragby

Hrajeme na vyhrazeném místě, případně na volejbalovém hřišti. Za branky můžeme použít dva kolíky nebo kousky oděvů. Družstva jsou připravena na zadní straně hřiště. Vedoucí hry položí míč do středu hřiště. Po zapísknutí hráči obou stran vyrazí, snaží se zmocnit míče a dopravit jej do soupeřovy brány. Míč musí být do branky položen, aby byl uznán bod. Míč si je možné podávat, kutálet, nést. Hráči se snaží zabránit v postupu protihráčům, mohou se zmocňovat míče, který má soupeř v rukách. Přitom do míče nesmí nikdo kopat. Hru omezíme časově. Vyhrává družstvo, které získalo více bodů.

V případě, že se hra dostala do mrtvého bodu, např. míč zůstal na místě a leží na něm více hráčů, nebo došlo k hrubému počínání hráčů, píská se chyba a vedoucí hráče napomene. Hra se přeruší, hráči se vrátí na zadní linii hřiště, míč buď leží ve středu, nebo se vhazuje a po písknutí hra pokračuje.

Míček po čáře

Na louce vyznačte hřiště. Skupina hráčů vyryje v zemi čáru a dva kroky za ni položí rovnoběžně tyč. Vylosovaný hráč (vodič) se postaví z boku k jednomu konci čáry a rozkutálí po ní míček. První hráč hodí po míčku svou hůlku dlouhou 80 - 100 cm. Zasáhne-li míček, rozběhne se za hůlkou, zvedne ji a vrátí se co nejrychleji k tyči. Vodič mezitím běží za míčkem, a když udeří do tyče míčkem dřív, než se k ní vrátí hráč s hůlkou, oba si vymění úlohy. Jinak zůstává vodič na svém místě, znovu koulí míček po čáře a po míčku hodí svou hůlkou další hráč. Kdo míček nezasáhne, zůstane za tyčí a nechá hůlku ležet tam, kam dopadla. Poslední hráč, jenž nastupuje k hodu hůlkou má vykoupit ty své předchůdce, kteří míček netrefili a jejichž hůlka tedy leží na hřišti. Vodič mu postaví míček na čáru a poslední hráč po něm máchne hůlkou, aniž by ji pustil z ruky. Jestliže míček špičkou hůlky netrefí, vodič vezme míček a rozkutálí ho po hřišti ve směru, kde leží hůlky. Když některou hůlku trefí, její majitel se stane v příštím kole vodičem. Zasáhne-li poslední hráč míček, běží vodič za míčkem a hráči pro své hůlky. Udeří-li vodič míčkem do tyče dřív, než sem doběhne některý hráč se svou hůlkou, vymění si s ním úlohy.

Míček v jamce

Na vyhlédnutém, pokud možno rovném prostranství upravíme menší důlek asi jako na hraní kuliček. Z přesně označeného místa vzdáleného od důlku 15 až 30 metrů mají hráči do jamky dopravit např. tenisový míček. Vítězí hráč, kterému se to podaří nejmenším počtem úderů do míčku pálkou.

Míčová válka

Dvě skupiny stojí na opačných stranách hřiště. Každý má míč. Na dané znamení všichni začnou házet míče na opačnou stranu. Ten, kdo má na svém území méně míčů, vyhrává.

Myslivecká

Myslivci a zajíci jsou rozptýleni na ploše. Zajíci běhají. Myslivci stojí, přihrávají míč a vybíjí zajíce.

Na brankáře

Hráči stojí v kruhu na upažení. Uprostřed je jeden hráč, který brání určitý předmět. Hráči na obvodu kruhu si přihrávají míč a snaží se zasáhnout předmět. Jakmile se to některému podaří, vystřídá středního brankáře.

Na čísla

Každý hráč je označen (pojmenován) číslem. Čísla se oznámí a každý hráč si musí pamatovat alespoň celkový počet. Hráči stojí připraveni na obvodu kruhu o průměru 3 - 4 metry, obráceni ke středu, kde leží míč. Určený hráč hlasitě vyvolá některé číslo z těch, která jsou rozdána, mimo svého vlastního - např. 1. Příslušný vyvolaný hráč přiskočí co nejrychleji k míči, zvedne jej a teprve potom sám velí: "STŮJ". Ostatní hráči stojící v kruhu se ihned po vyvolání čísla otáčí a utíkají co nejdál od míče. Na povel "Stůj" se musí ihned zastavit. Vyvolaný s míčem si vybere některého z hráčů (zpravidla nejbližšího) a snaží se jej míčem zasáhnout. Pokud se mu to podaří, obdrží zasažený hráč trestný bod. Hra se zahajuje znovu, vyvolává vždy hráč, který házel - střílel. Své číslo přitom nesmí vyvolat. Stojící hráč, na něhož vyvolaný míří, se míči nesmí vyhýbat, uhýbat (za to obdrží trestný bod), může však hozený míč přímo chytit. Pokud mu míč při chycení vypadne, obdrží trestný bod, pokud jej udrží, nedostává trestný bod nikdo.

Vítězem je hráč, který má při ukončení hry nejméně trestných bodů. Hrát se může buď na stanovený čas (do 10 minut), nebo hra končí jakmile některý hráč obdrží předem stanovený počet trestných bodů (např. 5...).

Na jelena

Procvičení přihrávek, přesných a pohotových hodů, pohybového postřehu a obratnosti. Hráči se rozestaví po obvodu kruhu tak, aby byla jejich vzájemná vzdálenost asi 1,5 až 2 metry. Jeden hráč je zvolen jako "jelen" a může se volně pohybovat kdekoliv uvnitř kruhu. Úkolem hráčů na obvodu je míčem zasáhnout jelena. Podle pohybu a postavení jelena si po obvodu i přes kruh volně přihrávají a na jelena "střílí" zpravidla ten hráč, který je k němu nejblíže a k jeho zasažení má nejlepší příležitost. Střední hráč - "jelen" - uhýbá, uniká střelám, míče se nesmí dotýkat. Hráči na obvodu mohou střílet pouze po přihrávce, pokud se při ní míč nedotkl země. Kdo zasáhne jelena, vymění si sám místo i úlohu. Po kratším rozehrání lze při dostatku hráčů výrazně zvýšit dynamiku hry použitím dvou míčů a určením dvou "jelenů". Hra získá na pohybové náročnosti a na rychlosti. Zásahy a tím i střídání hráčů uprostřed jsou rychlejší.

Na krále

Jsou vyznačeny dvě mety. U hodní stojí král, u dolní je shromážděn zbytek družstva. Král odpálí míč a běží třikrát klepnout na dolní metu. Družstvo se mezitím snaží chytit míč a vybít s ním krále. Komu se to podaří, vymění si sním úlohy.

Mohou hrát i dvě družstva. Družstvo králů běhá klepat na metu a druhé je při tom vybíjí, pak se úlohy vymění. A počítá se, kdo získal více bodů.

 Na mety

Hřiště je čtverec o straně 10m; v rozích jsou mety. Hrají dvě družstva, z nichž jedno vyšle čtyři hráče na mety a druhé jednoho hráče do pole. Hráči na metách vybíjejí hráče v poli. Pokud na něj vystřelí a minou, jsou sami vybiti. Za vybité delegují družstva další hráče. Nevadí, když na metách nejsou všichni čtyři hráči (jsou-li ostatní vybiti). Vyhrává to družstvo, které jako první vybije všechny soupeře.

Na národy

Hráči označení názvy národů stojí v kruhu, v jehož středu je míček. Vyvolá se nějaký národ. Příslušný hráč běží pro míček, ostatní utíkají co nejdále. Až uchopí hráč míček, zvolá stát a všichni se zastaví (pokud ne dostanou trestné body). Pak na někoho hodí míček. Netrefí-li se dostane trestný bod házející, trefí-li se, dostane bod ten, na nějž se házelo. Vítěz je ten, kdo má nejméně trestných čárek.

Na starou herku

Hráči utvoří kruh. Uprostřed kruhu stojí stará herka (alespoň čtyři hráči za sebou držící se za pas). Úkolem hráčů v kruhu je trefit míčem starou herku do zadku. Herka se tomu samozřejmě snaží zabránit. Komu se to podaří, jde si stoupnout místo "hlavy" - prvního stojícího z herky. "Zadek" herky se postaví na místo úspěšného střelce. (Všichni hráči představující herku se o jedno místo posunou).

Na sviňku

Na vzdálenost 2-3 kroků ve větším kruhu se vyznačí důlky a uprostřed větší důlek značící město. Na obvodu u každého důlku stojí hráč s hokejkou. Mimo kruh se nachází určený hráč (honič), který se snaží vehnat holí malý míček (sviňku) do města. Tomu ovšem ostatní hráči hledí zabránit a odrážení míček od středního důlku. Vloží-li honič svou hůl do některého z důlků na obvodu, zbavuje se svého úřadu ve prospěch majitele důlku. Vložit hůl do důlku smí honič kdykoli a nesmí mu v tom být bráněno. Bouchání holí do končetin, strkání a jiné nepřístojnosti jsou zakázány.

Na tlustou Bertu

Hráči se rozmístí po hřišti a smí se pohybovat pouze šoupáním po zadku (po čtyřech). Tlustá Berta je ten, kdo je zasažen míčem od minulé tlusté Berty jinam, než do nohou. Noha se počítá od chodidla až k tělu.

Na zásahy

Na zemi je nakreslen kruh. Uvnitř jsou hráči. Jen jeden je mimo kruh a má míč. Tím se snaží trefit někoho v kruhu. Když ho trefí, už jsou dva a musí před střelou na dalšího nabíjet (přihrát si bez pádu na zem). Je-li jich více než tři, už musí stát na místech. Ten, kdo zůstane jako poslední, vyhrál.

Nahrávaná

Hráči stojí v několika zástupech. První je asi 2 m před družstvem a má míč. Na znamení jej vyhodí a odběhne dozadu. To už vybíhá další hráč, jenž míč opět odpaluje nahoru stylem odbíjené. Vítězí družstvo, které se vystřídalo jako první. Za upadnutí míče jsou trestné body.

Nesnadná chytačka

Hráči jsou v kruhu čelem dovnitř. Uprostřed je jeden s míčem. Prostřední hodí někomu míč. Než jej chytne, dvakrát tleskne. Když ho nechytne, ustoupí o krok dozadu a prostřední mu hází znovu. Znovu nechytí, zase o krok dozadu. Chytne-li, vrátí se zpět do kruhu.

Netykavka

Hrají dvě družstva zhruba po šesti lidech (počet lze snižovat nebo rozšiřovat podle lidí a velikosti plochy, která je k dispozici) na ploše asi 50 metrů dlouhé a 20 metrů široké. Na kratších stranách jsou branky široké asi l,5 metru, viditelně a jasně vyznačené (tyčky, praporky, věci, nehrající diváci atd.). Středem hřiště prochází napříč středová čára, na které zahajují kapitáni hru. Družstva stojí každé na své polovině podle pokynů svých kapitánů a dohodnuté strategie. Kapitáni losují o to, které družstvo první získá míč. Účelem hry je dávat tenisovým, kriketovým nebo zhruba stejně velkým míčem góly do soupeřovy branky. Míč mohou kopat, nést nebo vrhat. V případě, že hráč nesoucí míč je zastaven dotykem soupeře, musí míč ihned předat jinému spoluhráči (odehrát od sebe). Pokud to do 3 vteřin neudělá, může jej rozhodčí vyloučit ze hry.

Hraje se 2 x 15 minut se změnou stran v poločase.

Neviditelná družstva

Hráči stojí ze dvou stran nějaké budovy nebo hustého křoví. Hráč jedné skupiny zvolá "házím" a vyhodí míč. Nechytí-li jej, seberou jej, zvolají "házím" a hází míč na druhou stranu. Chytí-li někdo z nich míč, utíkají všichni na druhou stranu a hráč s míčem se snaží některého z nich trefit míčem než přeběhne na druhou stranu. Hra končí, kdy jsou všichni hráči jedné skupiny trefeni (a tím vyřazeni ze hry).

Odbíjená dvojic

Hraje se na normálním nebo na polovičním volejbalovém hřišti, při zachování prakticky všech volejbalových pravidel. Zvláštní herní činnosti ve dvojicích je vypichování míčů nad polem soupeře, a to míčů letících z vlastního pole i míčů, které si soupeř přihrává nebo nahrává. Stejně tak lze blokovat, smečovat či "tahat" všechny míče, na něž hráč dosáhne přes síto, aniž by se ovšem sítě dotkl.

Při hře v poli se míče nesmějí chytat ani házet, přidržovat či tahat, hrát dvojím dotykem, ať se hraje obouruč vrchem či spodem nebo jednoruč spodem či prstovou technikou vrchem. Podání se provádí podle normálních pravidel. Místo pro podání je v šíři 3 metry za zadní čárou pravého rohu hřiště. Hráči se v podání střídají (vždy když mužstvo získá míč po ztrátě podání soupeře). Podání smí být provedeno úderem do volného míče, tj. nadhozeného nebo puštěného z druhé ruky. Jednotlivé sety se hrají do 10 bodů a utkání se hraje na dva vítězné sety.

Odbíjená přes motouz

Vyznačte hřiště 15 - 20 m široké a 30 - 40 m dlouhé. Uprostřed tohoto obdélníku je ve výšce 2 m napjat silný motouz. Hráči se rozdělí stejnoměrně po celém poli, každé družstvo na jedné straně. Úkolem hráčů je, aby sevřenou pěstí odrazili míč přes motouz do nepřátelského pole (jakýkoli jiný odraz se počítá jako chyba). Dopadne-li míč dvakrát za sebou na zem, počítá se to jako chyba. Hráči se mohou v dobíjení libovolně střídat. Vyražení míče do autu se počítá jako chyba. Padne-li míč na vrchní stranu motouzu a odtud do nepřátelského pole, počítá se tento odraz jako správný. Chyby učiněné jedou stranou si ta druhá počítá k dobru. Deset bodů tvoří jednu hru.

Odnes kámen

Na jednom místě vyhodí hráč míč do vzduchu, pak vezme kámen a odnese jej kousek dál. Musí se ovšem vrátit dříve než míč spadne a chytnout jej. Kdo donese kámen nejdále, vyhrává.

Okénka

Hráči stojí v kruhu čelem dovnitř s rozestupy na rozpažení. Uvnitř je hráč třímající míč. Jeho úkolem je míč dopravit ven z kruhu (kopnutím, odrazem od země, ...), v čemž mu brání hráči v kruhu. Míč nesmí letět výše, než jsou ramena. Kdo pustí míč mezi nohama či po své pravici, vystřídá středního.

Kruh můžeme postupně zvětšovat a jeho velikost upravovat dle velikosti dětí.

Podávání míče I.

Hráči stojí v kruhu čelem dovnitř a podávají si rychle míč, kterého se snaží dotknout hráč v kruhu. Ten, kdo měl míč naposledy pře dotekem pobíhajícího, jej vystřídá.

Podávání míče II.

Vyznačte kruh o průměru asi 15 kroků. Skupina A je v kruhu a podává si míč. Dva hráči ze skupiny B jsou také v kruhu a míče se snaží dotknout. Míč se nesmí nosit ani chytat, jen odrážet. Pohyb v kruhu je volný. Dotkne-li se někdo z dvojice míče, odejde z kruhu a na jeho místo nastoupí další hráč. Vypadne-li míč z kruhu, je to jako, kdyby se jej dotknul hráč, který je v kruhu déle.

Skupina, která se v kruhu vystřídala rychleji, vyhrála.

Podlézaná s míčem

Hráči stojí rozkročeni v zástupech. První má míč. Na povel všichni vzpaží dlaněmi nahoru a podávají si míč dozadu poslednímu. Ten jej vezme a podlézá mezi nohama ostatním dopředu. Tam pošle míč známým způsobem zase dozadu tomu poslednímu v řadě. Vítězí družstvo, jehož první hráč stojí opět v čele.

Místo nad hlavou lze míč koulet mezi nohama, v kleku do něj strkat hlavou či maje míč mezi koleny skákat snožmo. Úkoly lze libovolně kombinovat (první podá míč nad hlavou druhému, ten mezi koleny třetímu, ...)

Porážená kuželů

Hráči stojí v kruhu s rozestupy 2 - 3 m a jsou rozpočítaní na první a druhé. Před každým stojí kužel. V kruhu se přihrává míč. Úkolem hráčů je shazovat kužely soupeřícího družstva a chránit ty svoje. Kužel zůstane ležet, i když jej porazil obránce. Vyhrává družstvo, které porazilo všechny soupeřovy kužely.

Postrkovaná

Hráči stojící v řadě se postupně střídají v postrkování míče tyčí k metě a zase zpět. Hráči se řadí dozadu, vítězí družstvo stojící v původním pořadí.
Míč lze též stanoveným způsobem kutálet po zemi (zpátky přihrávat, každou rukou koulet jeden míč).

Propálená

Hráči stojí v kruhu čelem dovnitř, uprostřed stojí hráč, na kterého ostatní pálí míčem. Netrefí-li, jde do středu, trefí-li ho, všichni se rozutečou, střední se co nejrychleji zmocní balónu a zavolá: "stát" a hází po ostatních. Trefí-li někoho, trefený se stává středním, chybí-li hra pokračuje.

Přebíjená míčkem

Velkou hrací plochu rozdělíme na dvě poloviny. Hráči se rozdělí na dvě skupiny o stejném počtu hráčů. Míčkem velikosti tenisáku střídavě hází obě družstva co nejdále na nepřátelskou stranu. Kam míček protivníků dopad (kde se dotknul země), odtamtud se musí házet. Vítězí družstvo, které druhé vytlačí ze hřiště.

Předávání míčku v kruhu

Hráči sedí v kruhu a předávají si dokola míček. Vedoucí mezitím vyluzuje nějaké zvuky (pískání, hudba, zpěv, řev...) Když náhle zmlkne, hráč, který má v tom okamžiku míček v ruce, vypadá z další hry. Založí ruce za záda a už jen přihlíží. Vedoucí pak začne opět vyluzovat a míček opět putuje od hráče k hráči. Kdo zůstane nakonec ve hře sám, vítězí.

Přetlačování házením

Hráči dvou družstev házejí postupně předmětem (kládou, míčem) na stranu opačnou než soupeř z místa, kam dohodil soupeř. Na které straně zůstane míč naposled, ta prohrála (od pozice, odkud se házelo na začátku). Obě družstva musejí mít stejný počet hráčů.

Přinášení míčků soupeře

Dvě družstva se postaví na čáru, a určí si pořadí hráčů. Obě mají k dispozici jeden míč. Na povel "start", se hráči (tak, jak jdou po sobě) snaží hodit svůj míč co nejdále. Jakmile hráč 1. družstva vypustí míč z ruky, může pro něj hráč z 2. družstva, který je zrovna na řadě, vyběhnout a snažit se jej co nejdříve donést zpět soupeřovi. Které družstvo přinese co nejdříve všechny míče soupeře zpět, vyhrává.

Skorogolf

Hrají dvě družstva o 3 - 10 hráčích tenisovým míčkem 2 x 15 minut na hřišti zhruba o velikosti 25 x 70 metrů (podle počtu hráčů), rozděleném na dvě poloviny. Dělicí čára musí být viditelně vyznačena (pískem, vápnem, na okrajích vyznačit praporky nebo tyčkami...). Ve středu brankových čar (kratší strany hřiště) jsou vyznačeny kruhy o poloměru 3 metry a uprostřed nich jamky o průměru asi 10 cm.

Hra začíná vždy u brankové čáry, míč i strana jsou určeny losem. Úkolem každého družstva je dosáhnout co nejvíce bodů umístěním co největšího počtu míčů do soupeřovy brankové jamky. Bodu můžeme dosáhnout přemístěním míče z vlastní brankové čáry do brankové jamky soupeře takto:

1. míč se smí přihrát odrazem o zem nebo koulením po zemi, nesmí se přihrávat přímým hodem

2. aby hráči mohli vstoupit na cizí polovinu hřiště, musí si nejméně třikrát přihrát

3. aby bod platil, musí si družstvo na soupeřově polovici alespoň jednou přihrát

4. do brankových kruhů nesmí při hře nikdo vkročit. Míč lze vložit do jamky buď vhozením, nebo pádem do kruhu s míčem v ruce

5. míč se nesmí přihrávat ani chytat ze vzduchu bez předchozího dotyku míče se zemí (viz bod l.)

6. nastane-li na hřišti nepřehledná situace, přeruší rozhodčí hru a následuje tzv. rozhoz - vyhodí míč uprostřed čtyř hráčů soupeřících družstev (po dvou z družstva) do vzduchu a míč získává strana, která jej zachytí dřív. Při rozhozu neplatí pravidlo číslo 5, míč lze zachytit přímo ze vzduchu.

7. po rozhozu na soupeřově polovině může útočící družstvo získat bod po jedné přihrávce. Pokud se ale přitom dostane na svoji polovinu, pak toto právo zaniká.

8. ve hře registrují auty stejně jako ve fotbale. Při vyhazování míče z autu lze míč zachytit až po jeho dotyku se zemí. To pravidlo platí jen pro vyhazující družstvo.

9. pádem míče do autu, za napadení protihráče a vstup do brankového kruhu získá míč soupeř.

Softbal

Je to hra vycházející ze základních lidských pohybových schopností - běhání a házení. Je ovšem také velice náročná na postřeh, paměť a rychlou reakci a klade důraz na zodpovědnost jedince ke kolektivu. Jedna chyba ve fotbale může znamenat branku, v softbale může znamenat čtyři body a ty se pak těžko dohání. Hřiště je vnitřek pravoúhlé kruhové výseče o délce ramen 60 m. Hrají družstva po 9 hráčích - na pálce (v útoku) a v poli (v obraně). Úlohy si družstva vymění celkem sedmkrát. Po odpálení získá pálkař pro své družstvo bod, když se mu podaří oběhnout čtverec. Hráči v poli se mu v tom snaží zabránit několika způsoby:

1. Chytí odpálený míč ve vzduchu. Pálkař je autován, ostatní se vrátí na svou metu, je možné vyřadit hráče dřív, než k ní doběhne hráč, který se vrací.

2. Dopraví míček na první metu dříve, než k ní doběhne pálkař.

3. Dotknou se pálkaře míčkem, pevně drženým v ruce, když běží mezi metami.

4. Při nuceném postupu totéž jako u bodu 2 na druhé, třetí nebo čtvrté metě, je-li meta před běžcem obsazená. Jsou-li vyřazeni 3 pálkaři - běžci (3 auty), nastává směna.

Hra začíná nadhozem, pálkař odpaluje na 4. (domácí) metě. Nadhazovač může zkazit 3 nadhozy, pálkař 2 odpaly. Při pálkařově plném stavu se míček, který dopadne mimo výseč, počítá jako špatný.

Soutěž o body

Do země zapícháme několik kolíků, aby mezi kolíky byly rozestupy asi 30 cm. Každý kolík označíme určitým počtem bodů. Hráči pak hází kroužek z čáry vzdálené asi 5 m. Kdo navlékne kroužek na kolík získá avizovaný počet bodů, komu uvízne kroužek na tyči, získá bodů polovinu. Vyhrává ten, kdo první dosáhne 50 bodů či ten, kdo za určitý čas nasbírá nejvíce bodů.

Sraz hradbu

Z plechovek postavíme hráz (plechovky vedle sebe), kterou hráči sráží. Kolik hodů potřebují ke sražení plechovek, tolik dostanou trestných bodů. V případě shodného počtu bodů u několika hráčů budou tito hráči rozhazovat, tzn. soutěžit ještě jednou v hodu na menší počet plechovek.

Strážce kuželů

Hráči nastoupí do trojstupu. Krajní si vezmou míčky odstoupí. Prostřední mezi nimi hlídá kužel, který se snaží oba krajní míčkem porazit. Kdo porazí kužel, vystřídá středního. Krajní si mohou nahrávat.

Střelba míčem

Na rovném prostranství vyrovnáme ve vzdálenosti 10 až 15 metrů do řady špalíky. Mezera mezi nimi je menší, než je průměr míče. Špalíky můžeme také sestavovat do různých tvarů. Nařežeme si je z dřevěné kulatiny o průměru 5 až 8 cm, 30 cm dlouhé. Hráči na vyznačenou metu postaví míč a snaží se dobře mířenou střelou z kopu porazit co nejvíce špalíků. Každý míč má tři kopy. Může se hrát více kol a body se sčítají. Vítězí ten, kdo měl nejvíce sražených špalíků.

Střelba na dráze

Pro hru vybereme přírodní překážkovou dráhu, např. příkop, pokácené stromy, potůček apod. Délka dráhy je 100 až 200 metrů. Prvé družstvo se připraví na startovní čáru před překážkovou dráhu a druhé se rozestaví podél této dráhy ve vzdálenosti 10 až 15 metrů od ní. Každý hráč, který stojí vedle dráhy, dostane jednu hadrovou kouli nebo tenisák. Na znamení vedoucího vyběhnou hráči prvního družstva a snaží se co nejrychleji proběhnout dráhu. Hráči druhého družstva mají za úkol koulí nebo tenisákem zasáhnout běžící hráče. Za zásah běžícího hráče se počítá jeden bod. Potom si družstva vymění místa. Zvítězí družstvo, které získalo nejvíce bodů.

Střelba na ostrovy

Dvě družstva, mající svá území 10m od sebe, se smaží vhodit míč na soupeřovo území. Soupeř se snaží buď míč chytit nebo vyrazit. Jeden dopadlý míč = jeden bod.

Štafeta s kopáním míče

Hráči stojí v zástupech s rozestupy 15 až 20 m. Poslední má míč, který na dané znamení kopne dopředu předposlednímu atd. První kopne míč na metu. Vítězí družstvo, jenž toto provede nejrychleji.

Trefit míč

Hráči s míčky se postaví do kruhu čelem dovnitř. Hráč, který je v kruhu, vyhodí míč do vzduchu a zavolá jméno některého hráče. Příslušný hráč pak hodí svým míčkem po velkém. Netrefí-li jej, nastupuje místo prostředního, jinak hra pokračuje dále. Každý hráč si musí pro míček, který sám hodil, sám dojít.

Válečná

Na obdélníkovém hřišti jsou na kratších stranách vyznačeny pásy 2 m široké. V každém z nich je polovina družstva útočníků. Obránci obývají zbylou část obdélníku. Útočníci se snaží vybít obránce. Z vybitého obránce se stává útočník. Chytne-li obránce míč, nabývá práva střílet po útočnících. Za každého vybitého je bod. Vítězí družstvo, jež má nejvíce bodů.

Vybíjená - obíhaná

Na území lapačů je kůl. Pálkovači od hranice tohoto území postupně odpalují míček, obíhají ten kůl a vrací se zpět. Soupeři se snaží míč chytit a zasáhnout sním běžícího. V případě, že nelze běžet dál, lze v bezpečí u kůlu počkat, až bude pálit další hráč. Hra končí po třech zásazích běžícího, pak je výměna stran.

Vyhlazování

Jedno družstvo tvoří kruh čelem dovnitř, druhé je uvnitř kruhu. Vnější družstvo se snaží vybíjet vnitřní, přičemž vybití se řadí do kruhu a pomáhají při vybíjení. Poslední vybitý je vítěz.

Mohou být též dva kruhy složený vždy z poloviny družstva (v jednom kruhu je družstvo ostřelované, v druhém samo ostřeluje). Soutěží se o to, kdo nejvíce vybije.

Vylučovací chytačka

Hráči utvoří kruh čelem dovnitř a dají si ruce za záda. Uprostřed je někdo s míčem a nahrává nebo jen předstírá. Ten, kdo míč nechytne, nebo vztáhne ruce, když neletí, dostává trestný bod.

Vynášení míče z kruhu

Při 30 hráčích vytyčíme praporky čtverec 50 x 50 m. Na průsečíku úhlopříček vyznačíme kruh o průměru 1 m.

Před zahájením boje položí vedoucí do kruhu míč. Jedna skupina obsadí 50ti metrový čtverec, druhá se rozestaví kolem jeho hranic. Na dané znamení vniknou útočníci do čtverce. Mají se co nejrychleji dostat k míči a vynést jej za hranice. Pokus nesmí trvat déle než 90 vteřin. Zmocní-li se útočník míče, může jej spoluhráčům předat pouze z ruky do ruky, přihrávky nejsou povoleny. Obránci se nesmějí přibližovat ke střednímu kruhu blíže než na 3 m. Je jim také zakázáno záměrně se dotýkat míče (brát ho útočníkům z ruky, vyrážet nebo vytrhávat jej). Mají jen zabránit útočníkům dostat se k míči nebo s míčem ven ze čtverce. V boji je dovoleno vše kromě nebezpečných zákroků. Pakliže se útočníkům podaří do 90 vteřin vynést míč, získali jeden bod a role skupin se vymění.

Vyrážení z kruhu

Hráči stojí čelem dovnitř v kruhu ve stoji rozkročném, dotýkají se navzájem chodily. Vylosovaný střední hráč je opatřen kopacím míčem a jeho úkolem je míč z kruhu kopnutím vyrazit některou z mezer mezi dvěma hráči. Hráči v kruhu vyražení zabraňují v předklonu rukama. Komu míč proklouzne mezi nohama nebo ten vlevo ze dvojice mezi níž míč proklouzl se stává středním.

Vystěhovalci

Dva čtverce o hraně 15m, jenž jsou od sebe vzdáleny 5m, jsou obsazeny hráči dvou družstev. Každé družstvo deleguje ze svých řad vystěhovalce, který jde na území soupeře.

Nyní je úkolem hodit míč svému vystěhovalci. Když ho chytne, jde ten, kdo házel za ním. Družstva se střídají. Vítězí to, které bude dříve úplné na soupeřově polovině.

Vyvolávaná

Hráči utvořili kruh čelem dovnitř. V kruhu je vyvolávač. Ten vyhodí míč a někoho vyvolá. Chytí-li jej, stane se vyvolávačem a hází dalšímu.

Vyvolávaná s vybíjením

Hráči stojí v kruhu čelem dovnitř. Jeden uvnitř vyhodí míč, vyvolá něčí jméno, na jehož místo pak jde, protože vyvolaný běží doprostřed kruhu chytit míč a vyvolat jméno někoho jiného. Pokud míč nechytí, všichni se rozprchnou, vyvolaný sebere míč, zavolá "stát" a snaží se do někoho strefit. Není-li nikdo zasažen, dostane trestný bod vyvolaný. Je-li někdo z hráčů zasažen, dostane trestný bod a jde vyhazovat a vyvolávat. Při házení se nesmí uhýbat, jen se otočit zády k házejícímu. Vítěz je ten, kdo má nejméně trestných bodů.

Zaháněná

Pro hru je potřeba delší hřiště, jehož délka je funkcí velikosti a hmotnosti použitého míče. Při házení tenisovým, nebo malým plným míčkem je zapotřebí délky i 50 metrů, při použití větších dutých míčů postačí 30 metrů i méně, podle zdatnosti hráčů. Plocha hřiště je rozdělena středovou čárou, od ní na každou stranu ve vzdálenosti 10 - 15 metrů zpět jsou brankové čáry. Brankové čáry jsou pro celé šířce hřiště rovnoběžné se středovou čárou a jsou od ní vzdáleny 15 - 25 m. Dvě družstva hrají proti sobě, hráči jsou volně rozestavěni na svých polovinách. Kterýkoliv hráč družstva, jež vyhrálo losování, začíná hru hodem z vyznačeného místa pro zahajování. V házení se hráči obou družstev pravidelně střídají a snaží se míč dohodit až za brankovou čáru soupeře. Podaří-li se to, získávají pro své družstvo bod. Druhé družstvo začíná potom další hru hodem ze svého označeného místa pro zahajování. Není-li družstvo zahnané, hází jeho hráč vždy z toho místa, kde byl zachycen - zastaven míč, případně kde byl sebrán ze země. Zdaří-li se zachycení míče přímo ve vzduchu (nesmí spadnout), může házející hráč z místa chycení postoupit dopředu o tři skoky (kroky) a odtud pak hází.

Zaháněná se hraje buď na čas (6 - 10 minut), nebo do docílení určeného počtu bodů (4 - 6). V polovině hry se mění strany, zahajovací hod má družstvo, které bylo zahnáno (obdrželo "branku" - bod), nebo které nemělo výhoz v začátku hry.

Hází se většinou jednoruč, může se stanovit zda pravou či levou rukou (podle velikosti hřiště), nebo i určeným způsobem obouruč (trčením do prsou, přes hlavu apod.).

Zajíček

Z hráčů utvořte kruh o průměru 15 - 20m. Vylosovaný hráč je "zajíček", který se postaví doprostřed kruhu. Do něho se snaží ostatní hráči trefit. Ten, kdo ho trefí, nastoupí na jeho místo. K zmýlení je dobré na zajíčka zamířit, ale nevystřelit, nýbrž nahrát hráči, který má na zajíčka lepší palebnou pozici. Čím rychleji se to provede, tím je lepší výsledek.

Zasahování míčem

Hřiště se rozdělí na tři části tak, že střední pole je o 2 až 4 metry širší než obě pole postranní. Jedno ze dvou družstev obsadí střední pole, zatímco druhé se rozdělí na dvě poloviny a obsadí obě vnější pole. Cílem hry je to, že družstvo, jež obsadilo obě krajní pole, se snaží míčem (míči) zasáhnout co největší počet hráčů ve středním poli. To se naopak snaží všechny vhozené míče pochytat. Každý míč, který toto družstvo chytí, pro ně znamená bod. Každý zasažený hráč družstva středu platí jako bod pro družstvo postranní.

Na pokyn rozhodčího hra začíná. Zasáhne-li hráč jednoho družstva hráče druhého družstva, zůstane hráč v poli a první družstvo získá bod. Hraje se třikrát deset minut. Družstvo, které dosáhlo vyššího počtu bodů, vyhrává. Po odehrání 3x deseti minut dochází ke střídání polí.

Zuřivý kuchař

Na ležící kládě je rozestavěno deset kelímků, ale pouze pod jedním je schovaný klíč. Jeden z družstva hází míčkem na kelímky a snaží se je shodit z klády, ostatní mu míčky podávají zpět. Před kládou ovšem stojí rozzuřený kuchař, kterému se vůbec nelíbí, že mu někdo hází po kuchyni. Snaží se vetřelcovy rány odrážet pánvičkou. Časový limit pro získání klíče je 2 minuty.

[ Zpět ]